Lokalita

POLOHA :

Kraj: Zlínský kraj
Okres: Kroměříž
Katastrální území: Kurovice
Geologické zařazení: Karpaty – flyšové pásmo – magurská skupina příkrovů – račanská jednotka
Geomorfologické zařazení: Vizovická vrchovina – Zlínská vrchovina – Tlumačovské vrchy

 Historie:

Pohled do Kurovického lomu rok 1880. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
Pohled do Kurovického lomu rok 1880. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
 POHLED DO LOMU, rok 1880:

Nyní opuštěný lom sloužil k těžbě jílovitých vápenců a slínovců v období od roku 1840 až do 90. let minulého století.

Cementárna TLUMAČOV roku 1900. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
Cementárna TLUMAČOV roku 1900. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
 CEMENTÁRNA TLUMAČOV, rok 1900

Vápenec se zpracovával na vysoce kvalitní cement (tzv. kurovina) v nedaleké cementárně v Tlumačově.

Pohled do Kurovického lomu roku 1880.
Pohled do lomu roku 1880. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého
 POHLED DO KUROVICKÉHO LOMU, rok 1880

Stěnový lom přemosťoval dřevěný most pro železnici, po které se dopravovala hornina.

Lokomotiva KESSLER, rok 1985. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
Lokomotiva KESSLER, rok 1985. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
 LOKOMOTIVA KESSLER, rok 1985

První lokomotiva značky Kessler byla zakoupena v roce 1890.

Období mezi 1. a 2. Světovou válkou. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
Období mezi 1. a 2. Světovou válkou. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
 OBDOBÍ MEZI 1. A 2. SVĚTOVOU VÁLKOU

V meziválečném období již vznikla rozsáhlá prohlubeň s etážemi a strmými skalními a suťovými svahy. Některé se dochovaly dodnes.

Kurovický lom roku 1980. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
Kurovický lom roku 1980. Fotografie ze soukromého archivu pana V. Hrubého.
 KUROVICKÝ LOM, rok 1980

Po odtěžení suroviny vznikla rozsáhlá prohlubeň, která se začala naplňovat velmi čistou průsakovou vodou

KUROVICKÝ LOM, rok 1996. Ze soukromého archivu pana J. Krále
KUROVICKÝ LOM, rok 1996. Fotografie ze soukromého archivu pana J. Krále

Kurovický lom, rok 2002. Fotografie ze soukromého archivu pana J.Krále.
Kurovický lom, rok 2002. Fotografie ze soukromého archivu pana J.Krále.
 FOTO Z 90. LET

Po ukončení těžby v 90. letech 20. století byl prostor lomu ponechán samovolnému vývoji v majetku společnosti Českomoravský cement a.s.

Hromadění odpadu od návštěvníků, foto D. Trávníček.
Hromadění odpadu od návštěvníků, foto D. Trávníček.
 SKLÁDKA V LOMU

Volný přístup do lomu vedl k hromadění odpadu a k černým skládkám.

Úklid v Kurovickém lomu
Úklid v Kurovickém lomu
 ÚPRAVY V LOMU / ÚKLID

V roce 2007 lom koupil současný majitel Ing. Martin Zelina. Byly započaty postupné úpravy: – odstranění skládky, budování nových tůněk pro obojživelníky, výsadba původních dřevin a těžba invazních druhů.

Rekreace v Kurovickém lomu.
Rekreace v Kurovickém lomu.
 REKREACE

V roce 2009 byl lom zpřístupněn veřejnosti k rekreaci ve velké vodní nádrži. Zároveň došlo k oplocení po zkušenostech s neodpovědným přístupem návštěvníků.

12_vzdelavani
Vzdělávání v Kurovickém lomu
 VZDĚLÁVÁNÍ

V roce 2015 byla zahájena spolupráce se školami, které přicházejí do lomu za vzděláváním v přírodě. Zároveň byla zahájena osvěta veřejnosti o bohatství této přírodní památky.

  Geologie:

Kurovický vápenec
Kurovický vápenec
 KUROVICKÝ VÁPENEC

Lokalita má mezinárodní význam z hlediska geologie a paleontologie. Místní vápence dokládají stratigrafickou hranici jury a křídy; vyskytují se i zkameněliny, především víčka (aptychy) druhohorních měkkýšů amonitů.

Sedimentární profil
Sedimentární profil
 SEDIMENTÁRNÍ PROFIL

V okolí se vyskytují spraše ,sprašové hlíny a eolické sedimenty usazené větrem, které jsou dobře viditelné v sedimentárním profilu společně s paleopůdami.

Živočichové:

Medúzka sladkovodní, foto K. Šindel
Medúzka sladkovodní, foto K. Šindel
 ŽAHAVCI

V roce 2014 potápěči náhodně objevili ve velké nádrži medúzku sladkovodní. Zatím se jedná o jediný výskyt na jihovýchodní Moravě. Medúzky u nás nejsou původní, pocházejí z Číny z povodí Jang-c’-ťiang

Kuňka žlutobřichá, autor fotografie D.Trávníček
Kuňka žlutobřichá, autor fotografie D.Trávníček

Čolek Velký, autor fotografie D.Trávníček.
Čolek Velký, autor fotografie D.Trávníček.
OBOJŽIVELNÍCI

Nejpočetnějšími chráněnými živočichy jsou obojživelníci, zejména žába kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Vyskytují se také další druhy žab: rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan hnědý, skokan skřehotavý, skokan zelený, ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis).

Kurovický lom je bohatý na výskyt čolků. Vyskytují se tři druhy: čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris)

Ještěrka obecná, autor Z. Vitáček
Ještěrka obecná, autor Z. Vitáček
 PLAZI

Mezi silně ohrožené plazy patří ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), které najdeme v místní lesostepi. Velmi dobře v lomu prospívá také užovka obojková.
V roce 2015 byla nově zdokumentována i ještěrka živorodá.

Ryby v Kurovickém lomu
Ryby v Kurovickém lomu
 RYBY V KUROVICKÉM LOMU 

Všechny ryby v místní vodní nádrži nejsou původní a byly vysazeny nepovoleně. V průzračné vodě zahlédnete okouny, karasy i kapra.

Tesařík pižmový, autor fotografie D. Trávníček
Tesařík pižmový, autor fotografie D. Trávníček
 BROUCI

V roce 2015 bylo na lokalitě NP Kurovický lom nalezeno celkem 152 druhů brouků, mezi nimi také vzácné druhy, např.  májka obecná (Meloe proscarabaeus), střevlík scheidlerův (Carabus scheidler) tesařík pižmový (Aromia moschata), zdobenec (Trichius rosaceus), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta)

Vodomil černý, autor fotografie D.Trávníček
Vodomil černý, autor fotografie D.Trávníček
 VODNÍ BROUCI

Průzkum v roce 2015 zdokumentoval 60 druhů vodních brouků, mezi nimi i kriticky ohroženého, největšího sladkovodního brouka na světě – vodomila černého, který dorůstá až 5 cm.

Batolce červený, autor fotografie D. Trávníček
Batolce červený, autor fotografie D. Trávníček
 MOTÝLI

V Kurovickém lomu bylo zdokumentováno na 38 druhů motýlů. Mezi vzácnosti patří otakárek fenyklový, otakárek ovocný, batolec červený, ostruháček švestkový, modrásek černolemý.

Slípka zelenonohá, autor fotografie V. Lemberk
Slípka zelenonohá, autor fotografie V. Lemberk
 PTÁCI

Mezi druhy ptáků pozorovaných v Kurovickém lomu patří strakapoud prostřední, strakapoud velký, slípka zelenonohá, žluva hajní, ťuhýk obecný, sluka lesní, výr velký. V roce 2015 byla nově pozorována také slípka zelenonohá.

SAVCI

Vyskytují se spíše drobní savci vzhledem k oplocení lokality – myšice lesní, myšice křovinná, rejsek obecný, norník rudý.

Rostliny:

Hořec křižatý, autor fotografie D. Trávníček
Hořec křižatý, autor fotografie D. Trávníček

Zeměžluč spanilá, autor fotografie D. Trávníček
Zeměžluč spanilá, autor fotografie D. Trávníček
 BYLINY

Rostlinstvo charakterizují místní obecné druhy typické pro rumiště (čekanka obecná, hadinec obecný, komonice lékařská), louky (kopretina bílá, řebíček obecný, kakost luční, štírovník růžkatý, chrpa luční, jetel luční, kozí brada východní, aj.), lesy (lilie zlatohlavá, kokořík mnohokvětý, sasanka hajní) a otevřené plochy (vrba rozmarýnolistá a hořec křížatý).

Zeměžluč spanilá se řadí mezi ohrožené druhy. Přestože je to léčivka, vzhledem k její vzácnosti se nesbírá. Najdete ji v dolních otevřených partiích lomu a na suťových stráních.

Sítina rozkladitá
Sítina rozkladitá
 VODNÍ A MOKŘADNÍ VEGETACE

Vodní plochy či mokřady typicky obrůstá například sítina rozkladitá, orobinec širolistý, rdest vzplývavý, žabník jitrocelový, rákos obecný. Porosty vrby křovité dokreslují panorama tůní. Místní lekníny jsou ovšem nepůvodní, byly zde uměle vysazeny.

 INVAZNÍ DŘEVINY

Po ukončení těžby lokalita začala zarůstat na mnoha místech nepůvodním trnovníkem akátem a  javory jasanolistými, které potlačují původní druhovou rozmanitost na úkor svého rozšíření. Tyto dřeviny se postupně nahrazují původními druhy.

Zlatobýl kanadský
Zlatobýl kanadský

Turan roční
Turan roční
 INVAZNÍ ROSTLINY

Na mnoha místech, kde podklad tvoří navážka, se daří ruderální vegetaci (kopřiva dvoudomá, štětka planá, turan roční, trnovník akát). Na několika místech během posledních let vznikly silné porosty nepůvodních, invazivních zlatobýlů kanadských. Otevřené plochy porůstá dominantní třtina křovištní na úkor ostatních druhů trav. Management přírodní památky dlouhodobě cílí na potlačení invazních druhů prováděním pravidelných sezónních sečí i výsadbou a podporou semenné banky původních druhů.